Svíčkovec Summer Breeze

Svíčkovec je v našich podmínkách mrazuvzdorný do cca -23 °C, ale chová se často jako krátkověká trvalka. Největším nepřítelem není mráz, ale zimní vlhko.

Jak mu pomoci přežít:

• Zajistěte perfektní odvodnění půdy.
• Na zimu přikryjte bázi rostliny chvojím nebo suchým listím.
• Nikdy nestříhejte stonky na podzim – duté stonky by přivedly vodu ke kořenům a rostlina by uhnila.

Ne, svíčkovec (Gaura lindheimeri) není považován za toxickou rostlinu. Je bezpečný pro domácí zvířata i lidi. Nemá sice kulinářské využití, ale náhodné požití by nemělo způsobit zdravotní potíže.

Spíše ne. Svíčkovec je nenáročný a nadbytek hnojiva (zejména dusíku) vede k nadměrnému růstu listů na úkor květů a k poléhání rostliny. Pokud máte velmi chudou půdu, stačí na jaře přidat trochu kompostu, ale během sezóny už nepřihnojujte.

Odrůda Summer Breeze je specifická tím, že nabízí krásnou směs barev. Na jedné rostlině nebo v rámci výsadby se objevují květy bílé i růžové barvy. Tato kombinace působí velmi jemně a romanticky.

Sazenice svíčkovce (Gaura lindheimeri) je nejlepší vysazovat na venkovní stanoviště v druhé polovině května, po tzv. „ledových mužích“, kdy už nehrozí přízemní mrazíky. Rostlina je teplomilná a mladé sazenice jsou citlivější na chlad. Pokud je vysadíte dříve, mějte připravenou netkanou textilii na zakrytí pro případ mrazu.

Klíčem k úspěchu je výborná drenáž. Svíčkovec nesnáší těžké, jílovité a zamokřené půdy, ve kterých mu v zimě uhnívají kořeny.

Doporučení pro úpravu půdy:

• Pokud máte těžší půdu, přimíchejte do ní písek nebo drobný štěrk.
• Zemina by měla být chudší a písčitá.
• Na dno výsadbové jámy můžete dát vrstvu drenáže (kamínky, štěrk).

Svíčkovec je velmi odolný, ale mohou se vyskytnout:

• Mšice: Občas napadají mladé výhonky a poupata (lze spláchnout vodou nebo použít mýdlový roztok).
• Hniloba kořenů: Projevuje se vadnutím a černáním stonků odspodu – příčinou je vždy přílišné mokro. Řešením je omezení zálivky a zlepšení drenáže.
• Červenání listů: Může být přirozenou reakcí na chladnější počasí nebo stres, u některých odrůd je to běžné zbarvení.

Ano, je to možné, ale nádoba musí být dostatečně velká a hluboká, protože svíčkovec tvoří dlouhý kůlový kořen.

• Zajistěte výbornou drenáž (otvory ve dně + vrstva keramzitu).
• Použijte substrát pro středomořské rostliny smíchaný s pískem.
• Pozor na promrznutí květináče v zimě – nádobu je nutné dobře izolovat nebo zimovat na chráněném místě (studený skleník).

Znamená to, že rostlina obvykle na jednom stanovišti nevydrží desítky let jako třeba pivoňky. Dožívá se průměrně 3–4 let, poté může slábnout nebo uhynout (často vlivem mokré zimy). Nicméně se na stanovišti často sama přesévá, takže vám ze záhonu úplně nezmizí, jen se „obmění“.

To se stává ze dvou hlavních důvodů:

1. Nedostatek slunce: Rostlina se vytahuje za světlem a stonky jsou slabé.
2. Příliš živná půda nebo přehnojení: V humózní půdě roste svíčkovec bujně, ale stonky jsou měkké a neudrží váhu květů.

Svíčkovec má rád „sparťanské“ podmínky – slunce a chudší půdu.

V prvních týdnech po výsadbě zalévejte pravidelně, aby sazenice dobře zakořenila. Jakmile se rostlina uchytí (obvykle po několika týdnech), zálivku výrazně omezte. Dospělý svíčkovec má dlouhý kůlový kořen a je velmi odolný vůči suchu. Časté přelévání mu škodí více než sucho.

Svíčkovec vyžaduje plné slunce. Je to rostlina prérijního typu, takže čím více slunce dostane, tím bohatěji pokvete a tím pevnější bude mít stonky. Zásadní je také propustná půda. Vyhněte se stinným koutům a místům, kde se drží voda.

Svíčkovec dodává záhonům lehkost, proto se skvěle doplňuje s rostlinami, které mají pevnou strukturu nebo velké květy. Ideální partneři:

• Okrasné trávy (kavyl, dochan, ozdobnice)
• Sporýš argentinský (Verbena bonariensis)
• Třapatkovky (Echinacea)
• Šalvěje a levandule
• Růže (svíčkovec jim tvoří krásné „křoví“ u nohou)

Ano, je výborný do vzdušných, lučních vazeb. Stonky sklízejte v momentě, kdy se na latě otevřou první dva až tři kvítky. Ve váze vydrží několik dní a postupně nakvétají další poupata.

Řez provádějte výhradně na jaře (březen/duben), až když pominou silné mrazy a začínají rašit nové lístky.

• Jarní řez: Seřízněte staré stonky nízko nad zemí (cca 5–10 cm).
• Letní řez (volitelný): Pokud se rostlina příliš „rozvaluje“ nebo přestává kvést, můžete ji v létě zkrátit o polovinu. Tím podpoříte druhou vlnu kvetení a kompaktnější tvar.