
Kopytník evropský je ideální volbou pro stinná zákoutí vaší zahrady, kde by se běžnému trávníku nedařilo. Tato stálezelená trvalka miluje polostín až hluboký stín, což z ní činí perfektní podsadbu pod vzrostlé stromy nebo keře. Pro úspěšný růst je klíčová příprava půdy, která by měla být hlinitá, humózní a dobře propustná. Kopytník vyžaduje půdu, která je schopna udržet vlhkost, ale zároveň není přemokřená. Před výsadbou doporučujeme zapracovat do země vyzrálý kompost nebo listovku, což rostlině zajistí potřebné živiny a zlepší strukturu půdy. Protože obdržíte již vzrostlé sazenice, můžete je vysazovat v průběhu celé sezóny, dokud nemrzne, ideálně však na jaře nebo na podzim, kdy je v půdě dostatek přirozené vláhy.
Při samotné výsadbě dbejte na správný spon, abyste časem dosáhli efektu souvislého zeleného koberce. Doporučujeme sázet přibližně 11 až 16 rostlin na metr čtvereční, tedy ve vzdálenosti zhruba 25 až 30 cm od sebe. Po výsadbě je nutná důkladná zálivka. Během sezóny, a to zejména v horkých letních dnech, kontrolujte vlhkost půdy; kopytník nesnáší úplné vyschnutí. Mulčování kůrou nebo štěpkou pomůže udržet vláhu u kořenů a zároveň potlačí růst plevele, než se rostliny plně zapojí. Co se týče výživy, rostlina není příliš náročná, stačí ji jednou ročně na jaře přihnojit organickým hnojivem nebo kompostem.
Velkou výhodou kopytníku je jeho vysoká mrazuvzdornost až do -34 °C (zóna 4a) a schopnost zdobit zahradu svými lesklými, ledvinovitými listy i v zimě. Rostlina nevyžaduje žádný speciální zimní kryt ani složitý řez. Stačí pouze na jaře odstranit případné staré, poškozené či zaschlé listy, aby udělaly místo novým přírůstkům. Květy jsou sice nenápadné, purpurové až hnědé a schované pod listy těsně u země, ale jsou zajímavým botanickým detailem. Mějte na paměti, že celá rostlina je mírně jedovatá a při manipulaci či rozemnutí listů vydává specifickou kořenitou vůni. Ačkoliv netrpí na choroby, jejím hlavním nepřítelem jsou slimáci a plzáci, kteří si na dužnatých listech rádi pochutnávají, proto je vhodné porost pravidelně kontrolovat.
Často se nás ptáte, zda lze kopytník pěstovat i v nádobách. Odpověď je ano, ale s určitými pravidly. Rostlina v květináči je mnohem náchylnější na přeschnutí kořenového balu, což kopytník špatně snáší. Pokud se pro tuto variantu rozhodnete, zvolte prostornou nádobu s drenážní vrstvou a umístěte ji výhradně na stinné místo, například na severně orientovaný balkon či terasu. Substrát udržujte neustále mírně vlhký, ale ne bahnitý. V nádobách je také vhodné rostlinu před silnými mrazy chránit obalením květináče jutou nebo polystyrenem, aby nepromrzly kořeny, které jsou v nádobě méně chráněné než ve volné půdě.
Uvedené informace vychází z našich zkušeností, používejte je prosím jen jako vodítko. Časy se mohou lišit v závislosti na ročním období, podnebí, umístění, termínu vysetí a přesazení a případně i podmínkách ve fóliovníku/skleníku. Doporučujeme si vždy vyzkoušet, jak daná rostlina funguje ve vašich podmínkách. Neberte toto prosím jako záruku.

Achillea millefolium

Gaura lindheimeri

Eryngium planum

Echinacea purpurea

Salvia nemorosa

Leucanthemum vulgare

Achillea millefolium

Calamintha nepeta ssp. nepeta

Salvia nemorosa

Salvia nemorosa

Echinops bannaticus

Achillea filipendulina

Scabiosa caucasica

Echinacea pallida

Helleborus orientalis

Catananche caerulea

Salvia nemorosa

Sanguisorba officinalis

Lavandula angustifolia

Anemone hybrida