Řebříček Parkers Varietät

Péči rozdělte do dvou fází:

• Po výsadbě: Udržujte půdu mírně vlhkou, dokud rostlina plně nezakoření (prvních pár týdnů). Zalévejte raději méně často, ale důkladně.
• Dospělá rostlina: Řebříček Achillea filipendulina je poměrně tolerantní k suchu. Zalévejte jen v obdobích dlouhotrvajícího sucha a veder. Přemokření je pro něj nebezpečnější než krátkodobé sucho.

Odrůda 'Parker's Variety' je statná trvalka, která dorůstá výšky 100 až 120 cm. Díky pevným stonkům obvykle oporu nepotřebuje a drží si svůj tvar. Pokud ji však pěstujete na velmi větrném místě nebo ve stínu (kde se vytahuje), může být jemná opora (kruhová podpěra pro trvalky) vhodná, aby se trs nerozvalil.

Tento druh řebříčku je milovníkem slunce. Vyberte pro něj plně osluněné místo – ve stínu by se stonky vytahovaly a kvetení by bylo slabé. Co se týče půdy:

• Musí být dobře propustná (drenáž je zásadní, v mokru uhnívají kořeny).
• Měla by být dobře zásobená živinami, ale ne přehnojená dusíkem.
• Toleruje i kamenité a sušší půdy po zakořenění.

Není to nezbytně nutné, pokud máte kvalitní půdu. Řebříček je skromný. Stačí mu na jaře přidat k trsu trochu vyzrálého kompostu. Vyvarujte se hnojiv s vysokým obsahem dusíku – ty by způsobily bujný růst listů na úkor květů a stonky by byly slabé a lámaly by se.

Ano, je to jedna z nejlepších trvalek pro tento účel!

• Do vázy: Vydrží čerstvý až 10 dní. Vodu měňte pravidelně, stonky mají tendenci vodu rychle kazit.
• Na sušení: Sklízejte plně rozkvetlé květy (když je pyl viditelný) za suchého počasí. Zavažte je do svazků a sušte zavěšené květem dolů na tmavém, vzdušném místě. Krásně si drží svou žlutou barvu.

Řebříček (Achillea) obsahuje látky (alkaloidy, glykosidy), které jsou pro psy, kočky a koně mírně toxické při požití velkého množství (mohou způsobit zvracení, průjem). Pro člověka není nebezpečný, ale u citlivých osob může kontakt listů s pokožkou v kombinaci se sluncem vyvolat fototoxickou reakci (vyrážku). Při práci s rostlinou doporučujeme rukavice.

Je to odolná rostlina, ale občas se mohou vyskytnout:

• Mšice: Rády sají na mladých výhoncích. Lze je spláchnout proudem vody nebo použít mýdlový roztok.
• Padlí (bílá plíseň): Objevuje se, pokud je rostlina v přílišném stínu, málo větraném prostoru nebo trpí suchem u kořenů. Prevencí je správné stanoviště a zálivka přímo ke kořenům, ne na listy.

Sazenice tohoto řebříčku můžete vysazovat na jaře (jakmile pomine riziko silných mrazů, obvykle od dubna do května) nebo na podzim (září až říjen). Důležité je, aby rostlina stihla zakořenit, než přijdou letní vedra nebo naopak zimní mrazy. Pokud sázíte v létě, je nutná velmi pečlivá a pravidelná zálivka.

Máte dvě skvělé možnosti:

1. Pro opakované kvetení: Pokud odkvetlé stonky seříznete brzy po odkvětu (během léta), podpoříte rostlinu v tvorbě nových květů a prodloužíte sezónu.
2. Pro zimní efekt: Pokud necháte květenství na rostlině zaschnout, získáte nádhernou zimní strukturu. Velké ploché úbory vypadají úchvatně, když na ně napadne jinovatka nebo sníh.

Aklimatizace je klíčová. Pokud vám sazenice dorazily poštou nebo jste je přinesli z chráněného zahradnictví, nevystavujte je ihned polednímu slunci.

1. Sazenice vybalte a zkontrolujte vlhkost substrátu.
2. Pokud je bal suchý, ponořte jej na chvíli do vody.
3. Nechte je 1–2 dny ve stínu či polostínu venku, aby si zvykly na venkovní klima.
4. Poté vysaďte na trvalé stanoviště.

Díky svým velkým plochým žlutým květům tvoří skvělý kontrast k rostlinám se svislými květenstvími. Výborně vypadá s:

• Šalvějí hajní (Salvia nemorosa) – modrý kontrast
• Stračkou (Delphinium)
• Třapatovkou (Echinacea)
• Okrasnými travami (např. Miscanthus nebo Calamagrostis), které dodají lehkost.

Řebříček tužebníkový je plně mrazuvzdorný. Pokud jste nechali stonky přes zimu pro ozdobu, seřízněte je brzy na jaře těsně nad zemí (než začnou rašit nové listy). Pokud jste je ostříhali už na podzim, na jaře stačí vyčistit záhon od zbytků starých listů. Žádné speciální zakrývání obvykle není potřeba.

Ačkoliv je příbuzný s léčivým řebříčkem obecným (Achillea millefolium), druh Achillea filipendulina se pěstuje primárně pro okrasné účely. Má sice typické hořké aroma, ale v kuchyni ani v domácí lékárně se běžně nevyužívá. Doporučujeme se kochat jeho květy spíše vizuálně.

Rozhodně! Jeho plochá květenství slouží jako ideální přistávací dráha pro hmyz. Přitahuje včely, čmeláky, motýly a také pestřenky (lidově 'vosičky'), jejichž larvy se živí mšicemi. Je to tedy velmi užitečná rostlina pro ekologickou rovnováhu v zahradě.

Ano, řebříčky rostou v trsech, které se časem rozrůstají a střed může začít dřevnatět a méně kvést. Doporučujeme trsy rozdělit každé 3 až 4 roky. Udělejte to brzy na jaře nebo na podzim. Trs vykopejte, rýčem rozdělte na menší části a ty znovu zasaďte. Tím rostlinu zmladíte a podpoříte vitalitu.